Psalms 10

quare Domine stas a longe dispicis in temporibus angustiae
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
in superbia impii ardet pauper capiantur in sceleribus quae cogitaverunt
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
quia laudavit impius desiderium animae suae et avarus adplaudens sibi
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
blasphemavit Dominum impius secundum altitudinem furoris sui non requiret
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
nec est Deus in omnibus cogitationibus eius parturiunt viae eius in omni tempore longe sunt iudicia tua a facie eius omnes inimicos suos dispicit
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
loquitur in corde suo non movebor in generatione et generatione ero sine malo
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
maledictione os eius plenum est et dolis et avaritia sub lingua eius dolor et iniquitas
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
sedet insidians iuxta vestibula in absconditis ut interficiat innocentem
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
oculi eius robustos tuos circumspiciunt insidiatur in abscondito quasi leo in cubili insidiatur ut rapiat pauperem rapiet pauperem cum adtraxerit eum ad rete suum
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
et confractum subiciet et inruet viribus suis valenter
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
dixit in corde suo oblitus est Deus abscondit faciem suam non respiciet in perpetuum
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
surge Domine Deus leva manum tuam noli oblivisci pauperum
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
quare blasphemat impius Deum dicens in corde suo quod non requirat
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
vides quia tu laborem et furorem respicis ut detur in manu tua tibi relinquuntur fortes tui pupillo tu es factus adiutor
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
contere brachium impii et maligni quaeres impietatem eius et non invenies
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Dominus rex saeculi et aeternitatis perierunt gentes de terra eius
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
desiderium pauperum audit Dominus praeparasti ut cor eorum audiat auris tua
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
ut iudices pupillum et oppressum et nequaquam ultra superbiat homo de terra
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.