II Corinthians 6

А ми, як співробітники, благаємо, щоб ви Божої благодаті не брали надармо.
Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
Бо каже: Приємного часу почув Я тебе, і поміг Я тобі в день спасіння! Ось тепер час приємний, ось тепер день спасіння!
(Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
Ні в чому ніякого спотикання не робимо, щоб служіння було бездоганне,
Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
а в усьому себе виявляємо, як служителів Божих, у великім терпінні, у скорботах, у бідах, у тіснотах,
Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
у вдарах, у в'язницях, у розрухах, у працях, у недосипаннях, у постах,
V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
у чистості, у розумі, у лагідності, у добрості, у Дусі Святім, у нелицемірній любові,
V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
у слові істини, у силі Божій, зо зброєю правди в правиці й лівиці,
V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
через славу й безчестя, через ганьбу й хвалу, як обманці, але ми правдиві;
Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
як незнані, та познані, як умираючі, та ось ми живі; як карані, та не забиті;
Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
як сумні, але завжди веселі; як убогі, але багатьох ми збагачуємо; як ті, що нічого не мають, але всім володіємо.
Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
Уста наші відкрились до вас, коринтяни, серце наше розширене!
Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
У нас вам не тісно, але тісно вам у ваших серцях!
Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
Такою ж відплатою говорю, немов дітям розширені будьте й ви!
O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
До чужого ярма не впрягайтесь з невірними; бо що спільного між праведністю та беззаконням, або яка спільність у світла з темрявою?
A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Яка згода в Христа з белійяаром? Або яка частка вірного з невірним?
A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
Або яка згода поміж Божим храмом та ідолами? Бо ви храм Бога Живого, як Бог прорік: Поселюсь серед них і ходитиму, і буду їм Богом, а вони будуть народом Моїм!
A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
Вийдіть тому з-поміж них та й відлучіться, каже Господь, і не торкайтесь нечистого, і Я вас прийму,
A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
і буду Я вам за Отця, а ви за синів і дочок Мені будете, говорить Господь Вседержитель!
A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.