Psalms 146

RAB’be övgüler sunun! Ey gönlüm, RAB’be övgüler sun.

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

Yaşadıkça RAB’be övgüler sunacak, Var oldukça Tanrım’a ilahiler söyleyeceğim.

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

Önderlere, Sizi kurtaramayacak insanlara güvenmeyin.

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

O son soluğunu verince toprağa döner, O gün tasarıları da biter.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

Ne mutlu yardımcısı Yakup’un Tanrısı olan insana, Umudu Tanrısı RAB’de olana!

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

Yeri göğü, Denizi ve içindeki her şeyi yaratan, Sonsuza dek güvenilir olan,

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

Ezilenlerin hakkını alan, Açlara yiyecek sağlayan O’dur. RAB tutsakları özgür kılar,

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

Körlerin gözünü açar, İki büklüm olanları doğrultur, Doğruları sever.

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

RAB garipleri korur, Öksüze, dul kadına yardım eder, Kötülerin yolunuysa saptırır.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

RAB Tanrın sonsuza dek, ey Siyon, Kuşaklar boyunca egemenlik sürecek. RAB’be övgüler sunun!

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.