Psalms 10

¿POR qué estás lejos, oh JEHOVÁ, Y te escondes en el tiempo de la tribulación?
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Con arrogancia el malo persigue al pobre: Serán cogidos en los artificios que han ideado.
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Por cuanto se alaba el malo del deseo de su alma, Y bendice al codicioso ó quien JEHOVÁ aborrece.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
El malo, por la altivez de su rostro, no busca á Dios: No hay Dios en todos sus pensamientos.
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
Sus caminos son viciosos en todo tiempo: Tus juicios los tiene muy lejos de su vista: Echa bocanadas en orden á todos sus enemigos.
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Dice en su corazón: No seré movido en ningún tiempo, Ni jamás me alcanzará el infortunio.
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
Llena está su boca de maldición, y de engaños y fraude: Debajo de su lengua, vejación y maldad.
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Está en las guaridas de las aldeas: En los escondrijos mata al inocente: Sus ojos están acechando al pobre.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
Acecha en oculto, como el león desde su cama: Acecha para arrebatar al pobre: Arrebata al pobre trayéndolo á su red.
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
Encógese, agáchase, Y caen en sus fuerzas muchos desdichados.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Dice en su corazón: Dios está olvidado, Ha encubierto su rostro; nunca lo verá.
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
Levántate, oh JEHOVÁ Dios, alza tu mano, No te olvides de los pobres.
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
¿Por qué irrita el malo á Dios? En su corazón ha dicho que no lo inquirirás.
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Tú lo tienes visto: porque tú miras el trabajo, y la vejación, para vengar le por tu mano: Á ti se acoge el pobre, Tú eres el amparo del huérfano.
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Quebranta el brazo del malo: Del maligno buscarás su maldad, hasta que ninguna halles.
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
JEHOVÁ, Rey eterno y perpetuo: De su tierra fueron destruídas las gentes.
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
El deseo de los humildes oíste, oh JEHOVÁ: Tú dispones su corazón, y haces atento tu oído;
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Para juzgar al huérfano y al pobre, Á fin de que no vuelva más á hacer violencia el hombre de la tierra.
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.