Job 11

Allora Tsofar di Naama rispose e disse:

A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

"Cotesta abbondanza di parole rimarrà ella senza risposta? Basterà egli esser loquace per aver ragione?

Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

Varranno le tue ciance a far tacere la gente? Farai tu il beffardo, senza che alcuno ti confonda?

Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

Tu dici a Dio: "Quel che sostengo è giusto, e io sono puro nel tuo cospetto".

Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

Ma, oh se Iddio volesse parlare e aprir la bocca per risponderti

Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

e rivelarti i segreti della sua sapienza poiché infinita è la sua intelligenza vedresti allora come Iddio dimentichi parte della colpa tua.

Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

Puoi tu scandagliare le profondità di Dio? arrivare a conoscere appieno l’Onnipotente?

Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

Si tratta di cose più alte del cielo… e tu che faresti? di cose più profonde del soggiorno de’ morti… come le conosceresti?

Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

La lor misura è più lunga della terra, più larga del mare.

Delší jest míra její než země, a širší než moře.

Se Dio passa, se incarcera, se chiama in giudizio, chi s’opporrà?

Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

Poich’egli conosce gli uomini perversi, scopre senza sforzo l’iniquità.

Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

Ma l’insensato diventerà savio, quando un puledro d’onàgro diventerà uomo.

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

Tu, però, se ben disponi il cuore, e protendi verso Dio le palme,

Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

se allontani il male ch’è nelle tue mani, e non alberghi l’iniquità nelle tue tende,

Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

allora alzerai la fronte senza macchia, sarai incrollabile, e non avrai paura di nulla;

Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

dimenticherai i tuoi affanni; te ne ricorderai come d’acqua passata;

Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

la tua vita sorgerà più fulgida del meriggio, l’oscurità sarà come la luce del mattino.

K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

Sarai fiducioso perché avrai speranza; ti guarderai bene attorno e ti coricherai sicuro.

Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

Ti metterai a giacere e niuno ti spaventerà; e molti cercheranno il tuo favore.

A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

Ma gli occhi degli empi verranno meno; non vi sarà più rifugio per loro, e non avranno altra speranza che di esalar l’anima".

Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.