Psalms 90

Mózesnek, az Isten emberének imádsága. Uram, te voltál nékünk hajlékunk nemzedékről nemzedékre!
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
Minekelőtte hegyek lettek és föld és világ formáltaték, öröktől fogva mindörökké te vagy Isten.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Te visszatéríted a halandót a porba, és ezt mondod: Térjetek vissza embernek fiai!
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Mert ezer esztendő annyi előtted, mint a tegnapi nap, a mely elmúlt, és mint egy őrjárási idő éjjel.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
Elragadod őket; *olyanokká* lesznek, *mint az* álom; mint a fű, a mely reggel sarjad;
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Reggel virágzik és sarjad, *és* estvére elhervad és megszárad.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
Bizony megemésztetünk a te haragod által, és a te búsulásod miatt megromlunk!
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
Elédbe vetetted a mi álnokságainkat; titkos bűneinket a te orczádnak világa elé.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Bizony elmúlik minden mi napunk a te bosszúállásod miatt; megemésztjük a mi esztendeinket, mint a beszédet.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
A mi esztendeinknek napjai hetven esztendő, vagy ha feljebb, nyolczvan esztendő, és nagyobb részök nyomorúság és fáradság, a mely gyorsan tovatünik, mintha repülnénk.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
Ki tudhatja a te haragodnak erejét, és a te félelmetességed szerint való bosszúállásodat?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Taníts minket úgy számlálni napjainkat, hogy bölcs szívhez jussunk.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Térj vissza Uram! meddig késel? és könyörülj a te szolgáidon.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Jó reggel elégíts meg minket a te kegyelmeddel, hogy örvendezzünk és vígadjunk minden mi időnkben.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Vidámíts meg minket a mi nyomorúságunk napjaihoz képest, az esztendőkhöz képest, a melyekben gonoszt láttunk.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Láttassék meg a te műved a te szolgáidon, és a te dicsőséged azoknak fiain.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
És legyen az Úrnak, a mi Istenünknek jó kedve mi rajtunk, és a mi kezünknek munkáját tedd állandóvá nékünk, és a mi kezünknek munkáját tedd állandóvá!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.