Job 18

Så tog Sjuhiten Bildad til Orde og sagde:

Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

"Så gør dog en Ende på dine Ord, kom til Fornuft og lad os tale!

Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

Hvi skal vi regnes for Kvæg og stå som umælende i dine Øjne?

Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

Du, som i Vrede sønderslider din Sjæl, skal for din Skyld Jorden blive øde og Klippen flyttes fra sit Sted?

Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

Nej, den gudløses Lys bliver slukt, hans Ildslue giver ej Lys;

Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

Lyset i hans Telt går ud, og hans Lampe slukkes for ham;

Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

hans kraftige Skridt bliver korte, han falder for eget Råd;

Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

thi hans Fod drives ind i Nettet, på Fletværk vandrer han frem,

Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

Fælden griber om Hælen, Garnet holder ham fast;

Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

Snaren er skjult i Jorden for ham og Saksen på hans Sti;

Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

Rædsler skræmmer ham alle Vegne og kyser ham Skridt for Skridt:

Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

Ulykken hungrer efter ham, Undergang lurer på hans Fald:

Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

Dødens førstefødte æder hans Lemmer, æder hans Legemes Lemmer;

Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

han rives bort fra sit Telt, sin Fortrøstning; den styrer hans Skridt til Rædslernes Konge;

Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

i hans Telt har Undergang hjemme, Svovl strøs ud på hans Bolig;

V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

nedentil tørrer hans Rødder, oventil visner hans Grene;

Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

hans Minde svinder fra Jord, på Gaden nævnes ikke hans Navn;

Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

man støder ham ud fra Lys i Mørket og driver ham bort fra Jorderig;

Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

i sit Folk har han ikke Afkom og Æt, i hans Hjem er der ingen tilbage;

Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

de i Vester stivner ved hans Skæbnedag, de i Øst bliver slagne af Rædsel.

Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

Ja, således går det den lovløses Bolig, dens Hjem, der ej kender Gud!

Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.