Psalms 31

Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

Ya RAB, sana sığınıyorum. Utandırma beni hiçbir zaman! Adaletinle kurtar beni!

V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.

Kulak ver bana, Çabuk yetiş, kurtar beni; Bir kaya ol bana sığınmam için, Güçlü bir kale ol kurtulmam için!

Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.

Madem kayam ve kalem sensin, Öncülük et, yol göster bana Kendi adın uğruna.

Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.

Bana kurdukları tuzaktan uzak tut beni, Çünkü sığınağım sensin.

Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.

[] Ruhumu ellerine bırakıyorum, Ya RAB, sadık Tanrı, kurtar beni.

V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.

Değersiz putlara bel bağlayanlardan tiksinirim, RAB’be güvenirim ben.

Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.

Sadakatinden ötürü sevinip coşacağım, Çünkü düşkün halimi görüyor, Çektiğim sıkıntıları biliyorsun,

Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.

Beni düşman eline düşürmedin, Bastığım yerleri genişlettin.

Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.

Acı bana, ya RAB, sıkıntıdayım, Üzüntü gözümü, canımı, içimi kemiriyor.

Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.

Ömrüm acıyla, Yıllarım iniltiyle tükeniyor, Suçumdan ötürü gücüm zayıflıyor, Kemiklerim eriyor.

Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.

Düşmanlarım yüzünden rezil oldum, Özellikle komşularıma. Tanıdıklarıma dehşet salar oldum; Beni sokakta görenler benden kaçar oldu.

U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.

Gönülden çıkmış bir ölü gibi unutuldum, Kırılmış bir çömleğe döndüm.

Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.

[] Birçoğunun fısıldaştığını duyuyorum, Her yer dehşet içinde, Bana karşı anlaştılar, Canımı almak için düzen kurdular.

Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.

Ama ben sana güveniyorum, ya RAB, “Tanrım sensin!” diyorum.

Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

Hayatım senin elinde, Kurtar beni düşmanlarımın pençesinden, Ardıma düşenlerden.

V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.

Yüzün kulunu aydınlatsın, Sevgi göster, kurtar beni!

Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.

Utandırma beni, ya RAB, sana sesleniyorum; Kötüler utansın, ölüler diyarında sesleri kesilsin.

Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.

Sussun o yalancı dudaklar; Doğru insana karşı Gururla, tepeden bakarak, Küçümseyerek konuşan dudaklar.

Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.

İyiliğin ne büyüktür, ya RAB, Onu senden korkanlar için saklarsın, Herkesin gözü önünde, Sana sığınanlara iyi davranırsın.

Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.

İnsanların düzenlerine karşı, Koruyucu huzurunla üzerlerine kanat gerersin; Saldırgan dillere karşı Onları çardağında gizlersin.

Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.

RAB’be övgüler olsun, Kuşatılmış bir kentte Sevgisini bana harika biçimde gösterdi.

Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.

Telaş içinde demiştim ki, “Huzurundan atıldım!” Ama yardıma çağırınca seni, Yalvarışımı işittin.

Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.

RAB’bi sevin, ey O’nun sadık kulları! RAB kendisine bağlı olanları korur, Büyüklenenlerin ise tümüyle hakkından gelir.

Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. [ (Psalms 31:25) Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ]

Ey RAB’be umut bağlayanlar, Güçlü ve yürekli olun!