Job 18

Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
Därefter tog Bildad från Sua till orda och sade:
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
 Huru länge skolen I gå på jakt efter ord?  Kommen till förstånd; sedan må vi talas vid.
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
 Varför skola vi aktas såsom oskäliga djur,  räknas i edra ögon såsom ett förstockat folk?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
 Du som i din vrede sliter sönder dig själv,  menar du att dör din skull jorden skall bliva öde  och klippan flyttas bort från sin plats?
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
 Nej, den ogudaktiges ljus skall slockna ut,  och lågan av hans eld icke giva något sken.
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
 Ljuset skall förmörkas i hans hydda,  och lampan slockna ut för honom.
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
 Hans väldiga steg skola stäckas,  hans egna rådslag bringa honom på fall.
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
 Ty han rusar med sina fötter in i nätet,  försåten lura, där han vandrar fram;
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
 snaran griper honom om hälen,  och gillret tager honom fatt;
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
 garn till att fånga honom äro lagda på marken  och snärjande band på hans stig.
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
 Från alla sidor ängsla honom förskräckelser,  de jaga honom, varhelst han går fram.
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
 Olyckan vill uppsluka honom,  och ofärd står redo, honom till fall.
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
 Under hans hud frätas hans lemmar bort,  ja, av dödens förstfödde bortfrätas hans lemmar.
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
 Ur sin hydda, som han förtröstar på, ryckes han bort,  och till förskräckelsernas konung vandrar han hän.
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
 I hans hydda får främlingar bo,  och svavel utströs över hans boning.
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
 Nedantill förtorkas hans rötter,  och ovantill vissnar hans krona bort.
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
 Hans åminnelse förgås ifrån jorden,  hans namn lever icke kvar i världen.
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
 Från ljus stötes han ned i mörker  och förjagas ifrån jordens krets.
Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
 Utan barn och avkomma bliver han i sitt folk,  och ingen i hans boningar skall slippa undan.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
 Över hans ofärdsdag häpna västerns folk,  och österns män gripas av rysning.
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
 Ja, så sker det med den orättfärdiges hem,  så går det dens hus, som ej vill veta av Gud.