Psalms 17

Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

Ouve, Senhor, a justa causa; atende ao meu clamor; dá ouvidos à minha oração, que não procede de lábios enganosos.

Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

Venha de ti a minha sentença; atendam os teus olhos à equidade.

Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

Provas-me o coração, visitas-me de noite; examinas-me e não achas iniquidade; a minha boca não transgride.

Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

Quanto às obras dos homens, pela palavra dos teus lábios eu me tenho guardado dos caminhos do homem violento.

Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

Os meus passos apegaram-se às tuas veredas, não resvalaram os meus pés.

Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

A ti, ó Deus, eu clamo, pois tu me ouvirás; inclina para mim os teus ouvidos, e ouve as minhas palavras.

Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

Faze maravilhosas as tuas beneficências, ó Salvador dos que à tua destra se refugiam daqueles que se levantam contra eles.

Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

Guarda-me como à menina do olho; esconde-me, à sombra das tuas asas,

Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

dos ímpios que me despojam, dos meus inimigos mortais que me cercam.

Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

Eles fecham o seu coração; com a boca falam soberbamente.

Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

Andam agora rodeando os meus passos; fixam em mim os seus olhos para me derrubarem por terra.

Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

Parecem-se com o leão que deseja arrebatar a sua presa, e com o leãozinho que espreita em esconderijos.

Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

Levanta-te, Senhor, detém-nos, derruba-os; livra-me dos ímpios, pela tua espada,

Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

dos homens, pela tua mão, Senhor, dos homens do mundo, cujo quinhão está nesta vida. Enche-lhes o ventre da tua ira entesourada. Fartem-se dela os seus filhos, e deem ainda os sobejos por herança aos seus pequeninos.

Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.

Quanto a mim, em retidão contemplarei a tua face; eu me satisfarei com a tua semelhança quando acordar.