Psalms 10

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

Why standest thou afar off, O LORD? why hidest thou thyself in times of trouble?

Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

The wicked in his pride doth persecute the poor: let them be taken in the devices that they have imagined.

Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

For the wicked boasteth of his heart's desire, and blesseth the covetous, whom the LORD abhorreth.

Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

The wicked, through the pride of his countenance, will not seek after God: God is not in all his thoughts.

Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

His ways are always grievous; thy judgments are far above out of his sight: as for all his enemies, he puffeth at them.

Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.

He hath said in his heart, I shall not be moved: for I shall never be in adversity.

Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

His mouth is full of cursing and deceit and fraud: under his tongue is mischief and vanity.

Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

He sitteth in the lurking places of the villages: in the secret places doth he murder the innocent: his eyes are privily set against the poor.

Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

He lieth in wait secretly as a lion in his den: he lieth in wait to catch the poor: he doth catch the poor, when he draweth him into his net.

Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

He croucheth, and humbleth himself, that the poor may fall by his strong ones.

Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

He hath said in his heart, God hath forgotten: he hideth his face; he will never see it.

Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

Arise, O LORD; O God, lift up thine hand: forget not the humble.

Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

Wherefore doth the wicked contemn God? he hath said in his heart, Thou wilt not require it.

Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

Thou hast seen it; for thou beholdest mischief and spite, to requite it with thy hand: the poor committeth himself unto thee; thou art the helper of the fatherless.

Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

Break thou the arm of the wicked and the evil man: seek out his wickedness till thou find none.

Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

The LORD is King for ever and ever: the heathen are perished out of his land.

Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

LORD, thou hast heard the desire of the humble: thou wilt prepare their heart, thou wilt cause thine ear to hear:

Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.

To judge the fatherless and the oppressed, that the man of the earth may no more oppress.