Psalms 92

Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.
Salmo. Canto per il giorno del sabato. Buona cosa è celebrare l’Eterno, e salmeggiare al tuo nome, o Altissimo;
Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
proclamare la mattina la tua benignità, e la tua fedeltà ogni notte,
Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
sul decacordo e sul saltèro, con l’accordo solenne dell’arpa!
Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
Poiché, o Eterno, tu m’hai rallegrato col tuo operare; io celebro con giubilo le opere delle tue mani.
Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
Come son grandi le tue opere, o Eterno! I tuoi pensieri sono immensamente profondi.
Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
L’uomo insensato non conosce e il pazzo non intende questo:
Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
che gli empi germoglian come l’erba e gli operatori d’iniquità fioriscono, per esser distrutti in perpetuo.
Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Ma tu, o Eterno, siedi per sempre in alto.
Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Poiché, ecco, i tuoi nemici, o Eterno, ecco, i tuoi nemici periranno, tutti gli operatori d’iniquità saranno dispersi.
Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
Ma tu mi dài la forza del bufalo; io son unto d’olio fresco.
Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
L’occhio mio si compiace nel veder la sorte di quelli che m’insidiano, le mie orecchie nell’udire quel che avviene ai malvagi che si levano contro di me.
I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Il giusto fiorirà come la palma, crescerà come il cedro sul Libano.
Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Quelli che son piantati nella casa dell’Eterno fioriranno nei cortili del nostro Dio.
Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
Porteranno ancora del frutto nella vecchiaia; saranno pieni di vigore e verdeggianti,
Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]
per annunziare che l’Eterno è giusto; egli è la mia ròcca, e non v’è ingiustizia in lui.