James 2

Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.

Braćo moja, vjeru Gospodina našega Isusa Krista slavnoga ne miješajte s pristranošću!

Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,

Dođe li na vaš sastanak čovjek sa zlatnim prstenjem, u sjajnoj odjeći, a dođe i siromah u bijednoj odjeći

A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;

i vi se zagledate u onoga što nosi sjajnu odjeću te reknete: "Ti lijepo ovdje sjedni!", a siromahu reknete: "Ti stani - ili sjedni - ondje, podno podnožja moga!",

Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?

niste li u sebi pristrano sudili te postali suci što naopako sude?

Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?

Čujte, braćo moja ljubljena: nije li Bog one koji su svijetu siromašni izabrao da budu bogataši u vjeri i baštinici Kraljevstva što ga je obećao onima koji ga ljube?

Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?

A vi prezreste siromaha! Ne tlače li vas upravo bogataši? Ne vuku li vas baš oni na sudove?

Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?

Ne psuju li oni lijepo Ime na vas zazvano?

Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

Ako doista izvršujete kraljevski zakon po Pismu: Ljubi bližnjega svoga kao sebe samoga, dobro činite;

Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.

ako li ste pristrani, grijeh činite i Zakon vas osuđuje kao prijestupnike.

Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.

Ta tko sav Zakon uščuva, a u jednome samo posrne, postao je krivac svega.

Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.

Jer tko reče: Ne čini preljuba, reče i: Ne ubij. Ako dakle i ne činiš preljuba, a ubiješ, postao si prijestupnik Zakona.

Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.

Tako govorite i tako činite kao oni koji imaju biti suđeni po zakonu slobode.

Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.

Jer nemilosrdan je sud onomu tko ne čini milosrđa; a milosrđe likuje nad sudom.

Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?

Što koristi, braćo moja, ako tko rekne da ima vjeru, a djela nema? Može li ga vjera spasiti?

A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,

Ako su koji brat ili sestra goli i bez hrane svagdanje

Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?

pa im tkogod od vas rekne: "Hajdete u miru, grijte se i sitite", a ne dadnete im što je potrebno za tijelo, koja korist?

Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.

Tako i vjera: ako nema djela, mrtva je u sebi.

Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.

Inače, mogao bi tko reći: "Ti imaš vjeru, a ja imam djela. Pokaži mi svoju vjeru bez djela, a ja ću tebi djelima pokazati svoju vjeru.

Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.

Ti vjeruješ da je jedan Bog? Dobro činiš! I đavli vjeruju, i dršću."

Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?

Hoćeš li spoznati, šuplja glavo, da je vjera bez djela jalova?

Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

Zar se Abraham, otac naš, ne opravda djelima, kad na žrtvenik prinese Izaka, sina svoga?

Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?

Vidiš: vjera je surađivala s djelima njegovim i djelima se vjera usavršila

A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

te se ispunilo Pismo koje veli: Povjerova Abraham Bogu i uračuna mu se u pravednost pa prijatelj Božji posta.

Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?

Gledajte: čovjek se opravdava djelima, a ne samom vjerom.

Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?

Ne opravda li se slično, djelima, i Rahaba bludnica kad primi glasnike i drugim ih putom izvede?

Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

Jer kao što je tijelo bez duha mrtvo, tako je i vjera bez djela mrtva.