Psalms 90

90:1

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

(По слав. 89) Молитва на Божия човек Мойсей. Господи, Ти си ни бил прибежище във всички поколения.

90:2

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

Преди да се родят планините и да си създал земята и света, от вечността до вечността Ти си Бог.

90:3

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

Връщаш човека в пръстта и казваш: Върнете се, човешки синове!

90:4

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

Защото хиляда години в Твоите очи са като вчерашния ден, който премина, или като нощна стража.

90:5

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

Завличаш ги като порой, те са като сън, сутрин са като трева, която никне.

90:6

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

Сутрин цъфти и пониква, вечер се окосява и изсъхва,

90:7

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

защото изчезваме от Твоя гняв и ужасени сме от яростта Ти.

90:8

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

Поставил си безчестията ни пред Себе Си, тайните ни грехове — в светлината на лицето Си.

90:9

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

Защото всичките ни дни отминават в гнева Ти, прекарваме годините си като въздишка.