Romans 3

Koja je dakle prednost Židova? Ili kakva korist od obrezanja?
Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?
Velika u svakom pogledu. Ponajprije: povjerena su im obećanja Božja.
Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
Da, a što ako su se neki iznevjerili? Neće li njihova nevjernost obeskrijepiti vjernost Božju?
Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
Nipošto! Nego neka Bog bude istinit, a svaki čovjek lažac, kao što je pisano: Da pravedan budeš po obećanjima svojim i pobijediš kada te sudili budu.
Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
Ako pak naša nepravednost ističe Božju pravednost, što ćemo na to reći? Nije li onda - po ljudsku govorim - nepravedan Bog koji daje maha gnjevu?
Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
Nipošto! Ta kako će inače Bog suditi svijet?
Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
Ako je, doista, istina Božja po mojoj lažljivosti obilno zasjala njemu na slavu, zašto da ja još budem suđen kao grešnik?
Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?
I zar da ne "činimo zlo da dođe dobro", kako nas kleveću i kako neki kažu da govorimo? Sud ih pravedni čeka!
A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
Što dakle? Imamo li prednost? Ne baš! Jer upravo optužismo sve, i Židove i Grke, da su pod grijehom,
Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
kao što je pisano: Nema pravedna ni jednoga,
Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
nema razumna, nema ga tko bi Boga tražio.
Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
Svi skrenuše, svi se zajedno pokvariše, nitko da čini dobro - nijednoga nema.
Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
Grob otvoren grlo je njihovo, jezikom lažno laskaju, pod usnama im je otrov ljutičin,
Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
usta im puna kletve i grkosti;
Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
noge im hitre da krv proliju,
Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
razvaline i nevolja na njinim su putima,
Setření a bída na cestách jejich.
put mira oni ne poznaju,
A cesty pokoje nepoznali.
straha Božjega nemaju pred očima.
Není bázně Boží před očima jejich.
A znamo: što god Zakon veli, govori onima pod Zakonom, da svaka usta umuknu i sav svijet bude krivac pred Bogom.
Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.
Zato se po djelima Zakona nitko neće opravdati pred njim. Uistinu, po Zakonu - samo spoznaja grijeha!
Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
Sada se pak izvan Zakona očitovala pravednost Božja, posvjedočena Zakonom i Prorocima,
Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
pravednost Božja po vjeri Isusa Krista, prema svima koji vjeruju. Ne, nema razlike!
Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
Svi su zaista sagriješili i potrebna im je slava Božja;
Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
opravdani su besplatno, njegovom milošću po otkupljenju u Kristu Isusu.
Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
Njega je Bog izložio da krvlju svojom bude Pomirilište po vjeri. Htio je tako očitovati svoju pravednost kojom je u svojoj božanskoj strpljivosti propuštao dotadašnje grijehe;
Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
htio je očitovati svoju pravednost u sadašnje vrijeme - da bude pravedan i da opravdava onoga koji je od vjere Isusove.
V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
Gdje je dakle hvastanje? Isključeno je. Po kojem zakonu? Po zakonu djela? Ne, nego po zakonu vjere.
Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
Smatramo zaista da se čovjek opravdava vjerom bez djela Zakona.
Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
Ili je Bog samo Bog Židova? Nije li i pogana? Da, i pogana.
Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,
Jer jedan je Bog: on će opravdati obrezane zbog vjere i neobrezane po vjeri.
Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
Obeskrepljujemo li dakle Zakon po vjeri? Nipošto! Naprotiv, Zakon utvrđujemo.
Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.