I John 2

Τεκνια μου, ταυτα σας γραφω δια να μη αμαρτησητε. Και εαν τις αμαρτηση, εχομεν παρακλητον προς τον Πατερα, τον Ιησουν Χριστον τον δικαιον

Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.

και αυτος ειναι ιλασμος περι των αμαρτιων ημων, και ουχι μονον περι των ημετερων, αλλα και περι ολου του κοσμου.

A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa.

Και εν τουτω γνωριζομεν οτι εγνωρισαμεν αυτον, εαν τας εντολας αυτου φυλαττωμεν.

A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme.

Οστις λεγει, Εγνωρισα αυτον, και τας εντολας αυτου δεν φυλαττει, ψευστης ειναι, και εν τουτω η αληθεια δεν υπαρχει

Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.

οστις ομως φυλαττη τον λογον αυτου, αληθως εν τουτω η αγαπη του Θεου ειναι τετελειωμενη. Εν τουτω γνωριζομεν οτι ειμεθα εν αυτω.

Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

Οστις λεγει οτι μενει εν αυτω χρεωστει, καθως εκεινος περιεπατησε, και αυτος ουτω να περιπατη.

Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.

Αδελφοι, δεν σας γραφω εντολην νεαν, αλλ εντολην παλαιαν, την οποιαν ειχετε απ αρχης η εντολη η παλαια ειναι ο λογος, τον οποιον ηκουσατε απ αρχης.

Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

Παλιν εντολην νεαν σας γραφω, το οποιον ειναι αληθες εις αυτον και εις εσας, διοτι το σκοτος παρερχεται και το φως το αληθινον ηδη φεγγει.

A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

Οστις λεγει οτι ειναι εν τω φωτι και μισει τον αδελφον αυτου, εν τω σκοτει ειναι εως τωρα.

Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.

Οστις αγαπα τον αδελφον αυτου εν τω φωτι μενει, και σκανδαλον εν αυτω δεν ειναι

Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.

οστις ομως μισει τον αδελφον αυτου εν τω σκοτει ειναι και εν τω σκοτει περιπατει και δεν εξευρει που υπαγει, διοτι το σκοτος ετυφλωσε τους οφθαλμους αυτου.

Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.

Γραφω προς εσας, τεκνια, διοτι συνεχωρηθησαν αι αμαρτιαι σας δια το ονομα αυτου.

Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.

Γραφω προς εσας, πατερες, διοτι εγνωρισατε τον απ αρχης. Γραφω προς εσας, νεανισκοι, διοτι ενικησατε τον πονηρον. Γραφω προς εσας, παιδια, διοτι εγνωρισατε τον Πατερα.

Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste zvítězili nad zlým.

Εγραψα προς εσας, πατερες, διοτι εγνωρισατε τον απ αρχης. Εγραψα προς εσας, νεανισκοι, διοτι εισθε ισχυροι και ο λογος του Θεου μενει εν υμιν και ενικησατε τον πονηρον.

Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste zvítězili nad zlým.

Μη αγαπατε τον κοσμον μηδε τα εν τω κοσμω. Εαν τις αγαπα τον κοσμον, η αγαπη του Πατρος δεν ειναι εν αυτω

Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.

διοτι παν το εν τω κοσμω, η επιθυμια της σαρκος και η επιθυμια των οφθαλμων και η αλαζονεια του βιου δεν ειναι εκ του Πατρος, αλλ ειναι εκ του κοσμου.

Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.

Και ο κοσμος παρερχεται και η επιθυμια αυτου οστις ομως πραττει το θελημα του Θεου μενει εις τον αιωνα.

A svět hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, ten trvá na věky.

Παιδια, εσχατη ωρα ειναι, και καθως ηκουσατε οτι ο αντιχριστος ερχεται, και τωρα πολλοι αντιχριστοι υπαρχουσιν οθεν γνωριζομεν οτι ειναι εσχατη ωρα.

Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.

Εξ ημων εξηλθον, αλλα δεν ησαν εξ ημων διοτι εαν ησαν εξ ημων, ηθελον μενει μεθ υμων αλλα εξηλθον δια να φανερωθωσιν οτι δεν ειναι παντες εξ ημων.

Z násť jsou vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás.

Και σεις εχετε χρισμα απο του Αγιου και γνωριζετε παντα.

Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.

Δεν σας εγραψα διοτι δεν εξευρετε την αληθειαν, αλλα διοτι εξευρετε αυτην, και διοτι παν ψευδος εκ της αληθειας δεν ειναι.

Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy.

Τις ειναι ο ψευστης, ειμη ο αρνουμενος οτι ο Ιησους δεν ειναι ο Χριστος; ουτος ειναι ο αντιχριστος, ο αρνουμενος τον Πατερα και τον Υιον.

A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, zapíráť i Syna.

Πας ο αρνουμενος τον Υιον δεν εχει ουδε τον Πατερα. Οστις ομολογει τον Υιον εχει και τον Πατερα.

Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.

Εκεινο λοιπον το οποιον υμεις ηκουσατε απ αρχης, ας μενη εν υμιν. Εαν μενη εν υμιν εκεινο το οποιον ηκουσατε απ αρχης, και υμεις θελετε μενει εν τω Υιω και εν τω Πατρι.

A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete.

Και αυτη ειναι η υποσχεσις, την οποιαν αυτος υπεσχεθη προς ημας, η ζωη η αιωνιος.

A toť jest to zaslíbení, kteréž nám zaslíbil, totiž ten život věčný.

Ταυτα σας εγραψα περι εκεινων, οιτινες σας πλανωσι.

Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.

Και το χρισμα, το οποιον υμεις ελαβετε απ αυτου, εν υμιν μενει, και δεν εχετε χρειαν να σας διδασκη τις αλλα καθως σας διδασκει το αυτο χρισμα περι παντων, ουτω και αληθες ειναι και δεν ειναι ψευδος και καθως σας εδιδαξε, θελετε μενει εν αυτω.

Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte.

Και τωρα, τεκνια, μενετε εν αυτω, ινα οταν φανερωθη, εχωμεν παρρησιαν και μη αισχυνθωμεν απ αυτου εν τη παρουσια αυτου.

A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.

Εαν εξευρητε οτι ειναι δικαιος, γνωριζετε οτι πας ο πραττων την δικαιοσυνην εξ αυτου εγεννηθη.

Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.