Psalms 81

För sångmästaren, till Gittít; av Asaf.

Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

 Höjen glädjerop till Gud, vår starkhet,  höjen jubel till Jakobs Gud.

Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

 Stämmen upp lovsång och låten pukor ljuda,  ljuvliga harpor tillsammans med psaltare.

Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

 Stöten i basun vid nymånaden,  vid fullmånen, på vår högtidsdag.

Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

 Ty detta är en stadga för Israel,  en Jakobs Guds rätt.

Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

 Det bestämde han till ett vittnesbörd i Josef,  när han drog ut mot Egyptens land.  Jag hör ett tal som är mig nytt:

Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

 »Jag lyfte bördan från hans skuldra,  hans händer blevo fria ifrån lastkorgen.

Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

 I nöden ropade du, och jag räddade dig;  jag svarade dig, höljd i tordön,  jag prövade dig vid Meribas vatten.  Sela.

V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

 Hör, mitt folk, och låt mig varna dig;  Israel, o att du ville höra mig!

Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

 Hos dig skall icke finnas någon annan gud,  och du skall ej tillbedja någon främmande gud.

A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

 Jag är HERREN, din Gud,  som har fört dig upp ur Egyptens land;  låt din mun vitt upp, så att jag får uppfylla den.

Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

 Men mitt folk ville ej höra min röst,  och Israel var mig icke till viljes.

Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

 Då lät jag dem gå i deras hjärtans hårdhet,  det fingo vandra efter sina egna rådslag.

A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

 O att mitt folk ville höra mig,  och att Israel ville vandra på mina vägar!

Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

 Då skulle jag snart kuva deras fiender  och vända min hand mot deras ovänner.

Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

 De som hata HERREN skulle då visa honom underdånighet,  och hans folks tid skulle vara evinnerligen. [ (Psalms 81:17)  Och han skulle bespisa det med bästa vete;  ja, med honung ur klippan skulle jag mätta dig.» ]

A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]