Song of Solomon 2

YO soy la rosa de Sarón, Y el lirio de los valles.
Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
Como el lirio entre las espinas, Así es mi amiga entre las doncellas.
Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
Como el manzano entre los árboles silvestres, Así es mi amado entre los mancebos: Bajo la sombra del deseado me senté, Y su fruto fué dulce en mi paladar.
Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
Llevóme á la cámara del vino, Y su bandera sobre mí fué amor.
Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
Sustentadme con frascos, corroboradme con manzanas; Porque estoy enferma de amor.
Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Su izquierda esté debajo de mi cabeza, Y su derecha me abrace.
Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
Yo os conjuro, oh doncellas de Jerusalem, Por las gamas y por las ciervas del campo, Que no despertéis ni hagáis velar al amor Hasta que quiera.
Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
¡La voz de mi amado! He aquí él viene Saltando sobre los montes, brincando sobre los collados.
Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
Mi amado es semejante al gamo, ó al cabrito de los ciervos. Helo aquí, está tras nuestra pared, Mirando por las ventanas, Mostrándose por las rejas.
Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
Mi amado habló, y me dijo: Levántate, oh amiga mía, hermosa mía, y vente.
Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Porque he aquí ha pasado el invierno, Hase mudado, la lluvia se fué;
Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
Hanse mostrado las flores en la tierra, El tiempo de la canción es venido, Y en nuestro país se ha oído la voz de la tórtola;
Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
La higuera ha echado sus higos, Y las vides en cierne Dieron olor: Levántate, oh amiga mía, hermosa mía, y vente.
Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Paloma mía, que estás en los agujeros de la peña, en lo escondido de escarpados parajes, Muéstrame tu rostro, hazme oír tu voz; Porque dulce es la voz tuya, y hermoso tu aspecto.
Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
Cazadnos las zorras, las zorras pequeñas, que echan á perder las viñas; Pues que nuestras viñas están en cierne.
Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Mi amado es mío, y yo suya; Él apacienta entre lirios.
Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
Hasta que apunte el día, y huyan las sombras, Tórnate, amado mío; sé semejante al gamo, ó al cabrito de los ciervos, Sobre los montes de Bether.
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.