Song of Solomon 2

Eu sou a rosa de Sarom, o lírio dos vales.

Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.

Qual o lírio entre os espinhos, tal é a minha amada entre as filhas.

Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.

Qual a macieira entre as árvores do bosque, tal é o meu amado entre os filhos; com grande gozo sentei-me à sua sombra; e o seu fruto era doce ao meu paladar.

Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.

Levou-me à sala do banquete, e o seu estandarte sobre mim era o amor.

Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.

Sustentai-me com passas, confortai-me com maçãs, porque desfaleço de amor.

Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,

A sua mão esquerda esteja debaixo da minha cabeça, e a sua mão direita me abrace.

Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.

Conjuro-vos, ó filhas de Jerusalém, pelas gazelas e cervas do campo, que não acordeis nem desperteis o amor, até que ele o queira.

Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.

A voz do meu amado! Eis que vem aí, saltando sobre os montes, pulando sobre os outeiros.

Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.

O meu amado é semelhante ao gamo, ou ao filho do veado; eis que está detrás da nossa parede, olhando pelas janelas, lançando os olhos pelas grades.

Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.

Fala o meu amado e me diz: Levanta-te, amada minha, formosa minha, e vem.

Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.

Pois eis que já passou o inverno; a chuva cessou, e se foi;

Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.

aparecem as flores na terra; já chegou o tempo de cantarem as aves, e a voz da rola ouve-se em nossa terra.

Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.

A figueira começa a dar os seus primeiros figos; as vides estão em flor e exalam o seu aroma. Levanta-te, amada minha, formosa minha, e vem.

Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.

Pomba minha, que andas pelas fendas das penhas, no oculto das ladeiras, mostra-me o teu semblante faze-me ouvir a tua voz; porque a tua voz é doce, e o teu semblante formoso.

Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.

Apanhai-nos as raposas, as raposinhas, que fazem mal às vinhas; pois as nossas vinhas estão em flor.

Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.

O meu amado é meu, e eu sou dele; ele apascenta o seu rebanho entre os lírios.

Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.

Antes que refresque o dia, e fujam as sombras, volta, amado meu, e faze-te semelhante ao gamo ou ao filho dos veados sobre os montes de Beter.

Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.