Psalms 132

Gedenke, Jehova, dem David alle seine Mühsal!
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Welcher Jehova schwur, ein Gelübde tat dem Mächtigen Jakobs:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
"Wenn ich hineingehe in das Zelt meines Hauses, wenn ich steige auf das Lager meines Bettes;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Wenn ich Schlaf gestatte meinen Augen, Schlummer meinen Augenlidern;
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Bis ich eine Stätte finde für Jehova, Wohnungen für den Mächtigen Jakobs!"
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Siehe, wir hörten von ihr in Ephrata, wir fanden sie in dem Gefilde Jaars.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Lasset uns eingehen in seine Wohnungen, niederfallen vor dem Schemel seiner Füße!
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Stehe auf, Jehova, zu deiner Ruhe, du und die Lade deiner Stärke!
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Laß deine Priester bekleidet werden mit Gerechtigkeit, und deine Frommen jubeln!
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Um Davids, deines Knechtes, willen weise nicht ab das Angesicht deines Gesalbten!
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Jehova hat dem David geschworen in Wahrheit, er wird nicht davon abweichen: "Von der Frucht deines Leibes will ich auf deinen Thron setzen.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Wenn deine Söhne meinen Bund und meine Zeugnisse bewahren, welche ich sie lehren werde, so sollen auch ihre Söhne auf deinem Throne sitzen immerdar."
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Denn Jehova hat Zion erwählt, hat es begehrt zu seiner Wohnstätte:
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Dies ist meine Ruhe immerdar; hier will ich wohnen, denn ich habe es begehrt.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Seine Speise will ich reichlich segnen, seine Armen mit Brot sättigen.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Und seine Priester will ich bekleiden mit Heil, und seine Frommen werden laut jubeln.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Dort will ich das Horn Davids wachsen lassen, habe eine Leuchte zugerichtet meinem Gesalbten.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Seine Feinde will ich bekleiden mit Schande, und auf ihm wird seine Krone blühen.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.