Psalms 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

En bön av gudsmannen Mose.  Herre, du har varit vår tillflykt från släkte till släkte.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

 Förrän bergen blevo till  och du frambragte jorden och världen,  ja, från evighet till evighet      är du, o Gud.

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

 Du låter människorna vända åter till stoft,  du säger: »Vänden åter, I människors barn.»

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

 Ty tusen år äro i dina ögon  såsom den dag som förgick i går;  ja, de äro såsom en nattväkt.

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

 Du sköljer dem bort; de äro såsom en sömn.  Om morgonen likna de gräset som frodas;

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

 det blomstrar upp och frodas om morgonen,  men om aftonen torkar det bort och förvissnar.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

 Ty vi förgås genom din vrede,  och genom din förtörnelse ryckas vi plötsligt bort.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

 Du ställer våra missgärningar inför dig,  våra förborgade synder i ditt ansiktes ljus.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

 Ja, alla våra dagar försvinna genom din förgrymmelse,  vi lykta våra år såsom en suck.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

 Vårt liv varar sjuttio år  eller åttio år, om det bliver långt;  och när det är som bäst, är det möda och fåfänglighet,  ty det går snart förbi, likasom flöge vi bort.

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

 Vem besinnar din vredes makt  och din förgrymmelse, så att han fruktar dig?

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

 Lär oss betänka huru få våra dagar äro,  för att vi må undfå visa hjärtan.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

 HERRE, vänd åter.  Huru länge dröjer du?  Förbarma dig över dina tjänare.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

 Mätta oss med din nåd, när morgonen gryr,  så att vi få jubla och vara glada i alla våra livsdagar.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

 Giv oss glädje så många dagar som du har plågat oss,  så många år som vi hava lidit olycka.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

 Låt dina gärningar uppenbaras för dina tjänare  och din härlighet över deras barn.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

 Och HERRENS, vår Guds, ljuvlighet      komme över oss.  Må du främja för oss      våra händers verk;  ja, våra händers verk främje du.