Psalms 57

Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně.
För sångmästaren; »Fördärva icke»; en sång av David, när han flydde för Saul och var i grottan.
Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.
 Var mig nådig, o Gud, var mig nådig;  ty till dig tager min själ sin tillflykt.  Ja, under dina vingars skugga vill jag taga min tillflykt,  till dess att det onda är förbi.
Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.
 Jag ropar till Gud den Högste,  till Gud, som fullbordar sitt verk för mig.
Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.
 Han skall sända från himmelen och frälsa mig,  när jag smädas av människor som stå mig efter livet.  Sela.  Gud skall sända sin nåd och sin trofasthet.
Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.
 Min själ är omgiven av lejon,  jag måste ligga bland eldsprutare,  bland människor vilkas tänder äro spjut och pilar,  och vilkas tungor äro skarpa svärd.
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
 Upphöjd vare du, Gud, över himmelen;  över hela jorden sträcke sig din ära.
Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah.
 De lägga ut nät för mina fötter,      min själ böjes ned,  de gräva för mig en grop,      men de falla själva däri.  Sela.
Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
 Mitt hjärta är frimodigt, o Gud,  mitt hjärta är frimodigt;      jag vill sjunga och lova.
Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.
 Vakna upp, min ära;  upp, psaltare och harpa!      Jag vill väcka morgonrodnaden.
Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.
 Jag vill tacka dig bland folken, Herre;      jag vill lovsjunga dig bland folkslagen.
Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. [ (Psalms 57:12) Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. ]
 Ty din nåd är stor allt upp till himmelen      och din trofasthet allt upp till skyarna. [ (Psalms 57:12)  Upphöjd vare du, Gud, över himmelen;  över hela jorden sträcke sig din ära. ]