Job 18

Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

Bildad iz Šuaha progovori tad i reče:

Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

"Kada kaniš obuzdat' svoje besjede? Opameti se sad da razgovaramo!

Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

Zašto nas držiš za stoku nerazumnu, zar smo životinje u tvojim očima?

Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

O ti, koji se od jarosti razdireš, hoćeš li da zemlja zbog tebe opusti da iz svoga mjesta iskoče pećine?

Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

Al' ugasit će se svjetlost opakoga, i neće mu sjati plamen na ognjištu.

Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

Potamnjet će svjetlo u njegovu šatoru i nad njime će se utrnut' svjetiljka.

Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

Krepki mu koraci postaju sputani, o vlastite on se spotiče namjere.

Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

Jer njegove noge vode ga u zamku, i evo ga gdje već korača po mreži.

Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

Tanka mu je zamka nogu uhvatila, i evo, užeta čvrsto ga pritežu.

Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

Njega vreba omča skrivena na zemlji, njega čeka klopka putem kojim hodi.

Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

Odasvuda strahovi ga prepadaju, ustopice sveudilj ga proganjaju.

Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

Glad je požderala svu snagu njegovu, nesreća je uvijek o njegovu boku.

Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

Boleština kobna kožu mu razjeda, prvenac mu smrti nagriza udove.

Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

Njega izvlače iz šatora njegova da bi ga odveli vladaru strahota.

V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

U njegovu stanu tuđinac stanuje, po njegovu domu prosipaju sumpor.

Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

Odozdo se suši njegovo korijenje, a odozgo grane sve mu redom sahnu.

Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

Spomen će se njegov zatrti na zemlji, njegovo se ime s lica zemlje briše.

Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

Iz svjetlosti njega u tminu tjeraju, izagnat' ga hoće iz kruga zemaljskog.

Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

U rodu mu nema roda ni poroda, nit' preživjela na njegovu ognjištu.

Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

Sudba je njegova Zapad osupnula, i čitav je Istok obuzela strepnja.

Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.

Evo, takav usud snalazi zlikovca i dom onog koji ne priznaje Boga."