Psalms 90

Molitva. Mojsija, sluge Božjega. Jahve, ti nam bijaše okrilje od koljena do koljena.

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

Prije nego se rodiše bregovi, prije nego postade kopno i krug zemaljski, od vijeka do vijeka, Bože, ti jesi!

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

Smrtnike u prah vraćaš i veliš: "Vratite se, sinovi ljudski!"

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

Jer je tisuću godina u očima tvojim k'o jučerašnji dan koji je minuo i kao straža noćna.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

Razgoniš ih k'o jutarnji san, kao trava su što se zeleni:

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

jutrom cvate i sva se zeleni, a uvečer - već se suši i vene.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

Zaista, izjeda nas tvoja srdžba i zbunjuje ljutina tvoja.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

Naše si grijehe stavio pred svoje oči, naše potajne grijehe na svjetlost lica svojega.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

Jer svi naši dani prođoše u gnjevu tvojemu, kao uzdah dovršismo godine svoje.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

Zbroj naše dobi sedamdeset je godina, ako smo snažni, i osamdeset; a većina od njih muka je i ništavost: jer prolaze brzo i mi letimo odavle.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

Tko će mjeriti žestinu gnjeva tvojega, tko proniknuti srdžbu tvoju?

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

Nauči nas dane naše brojiti, da steknemo mudro srce.

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

Vrati se k nama, Jahve! TÓa dokle ćeš? Milostiv budi slugama svojim!

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

Jutrom nas nasiti smilovanjem svojim, da kličemo i da se veselimo u sve dane!

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

Obraduj nas za dane kad si nas šibao, za ljeta kad smo stradali!

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

Neka se na slugama tvojim pokaže djelo tvoje i tvoja slava na djeci njihovoj!

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

Dobrota Jahve, Boga našega, nek' bude nad nama daj da nam uspije djelo naših ruku, djelo ruku naših nek' uspije.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.