Psalms 48

Pjesma. Psalam. Sinova Korahovih.
Píseň žalmu synů Chóre.
Velik je Jahve, hvale predostojan u gradu Boga našega.
Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Sveto brdo njegovo, brijeg veličanstven, radost je zemlji svoj. Gora Sion, na krajnjem sjeveru, grad je Kralja velikog.
Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Bog u kulama njegovim jakom se pokaza utvrdom.
Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Jer gle, složiše se kraljevi, navališe zajedno.
Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Čim vidješe, zapanjiše se i zbunjeni u bijeg nagnuše.
Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
Ondje ih trepet obuze kao muka porodilje,
Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
kao kad vjetar istočni razbija brodove taršiške.
Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
Što smo čuli, sada vidimo: grad Jahve nad Vojskama, grad Boga našega - Bog ga utvrdi dovijeka.
Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Spominjemo se, Bože, tvoje dobrote usred Hrama tvojega.
Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
Kao ime tvoje, Bože, tako i slava tvoja do nakraj zemlje doseže. Puna je pravde desnica tvoja; neka se raduje brdo sionsko!
Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
Neka kliču gradovi Judini zbog tvojih sudova!
Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Obiđite Sion i prođite njime, prebrojite kule njegove!
Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Pogledajte dobro bedeme njegove, promotrite mu potanko dvorove: da biste kazivali budućem koljenu: [ (Psalms 48:15) "Takav je Bog, Bog naš zasvagda i dovijeka! On neka nas vodi!" ]
Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu, [ (Psalms 48:15) Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti. ]