Psalms 49

Zborovođi. Sinova Korahovih. Psalam.

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

Poslušajte ovo, svi narodi, čujte, svi stanovnici zemlje,

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

vi, djeco puka, i vi, odličnici, bogati i siromašni zajedno!

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

Moja će usta zboriti mudrost, i moje srce misli razumne.

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

K poučnoj izreci priklonit ću uho, uz harfu ću izložit' svoju zagonetku.

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

Što da se bojim u danima nesreće kad me opkoli zloba izdajica

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

koji se u blago svoje uzdaju i silnim se hvale bogatstvom?

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

TÓa nitko sebe ne može otkupit' ni za se dati Bogu otkupninu:

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

životu je cijena previsoka, i nikada je neće platiti

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

tko želi živjeti dovijeka i ne vidjeti jamu grobnu.

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

Jer, i mudri umiru, pogiba i luđak i bezumnik: bogatstvo svoje ostavlja drugima.

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

Grobovi im kuće zasvagda, stanovi njihovi od koljena do koljena, sve ako se zemlje nazivale imenima njihovim.

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba.

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

Takav je put onih koji se ludo uzdaju, to je konac onih koji uživaju u sreći:

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

Poput stada redaju se u Podzemlju, smrt im je pastir, a dobri njima vladaju. Njihova će lika brzo nestati, Podzemlje će im biti postojbina.

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

A moju će dušu Bog ugrabiti Podzemlju iz pandža i milostivo me primiti.

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

Ne boj se ako se tko obogati i ako se poveća blago doma njegova:

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

kad umre, ništa neće ponijeti sa sobom, i blago njegovo neće s njime sići.

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Ako se u životu držao sretnim - "Govorit će se da ti je dobro bilo!" -

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

i on će doći u skup otaca svojih, gdje svjetlosti više vidjeti neće. [ (Psalms 49:21) Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba. ]

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]