II Corinthians 2

statui autem hoc ipse apud me ne iterum in tristitia venirem ad vos

Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.

si enim ego contristo vos et quis est qui me laetificet nisi qui contristatur ex me

Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?

et hoc ipsum scripsi ut non cum venero tristitiam super tristitiam habeam de quibus oportuerat me gaudere confidens in omnibus vobis quia meum gaudium omnium vestrum est

A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.

nam ex multa tribulatione et angustia cordis scripsi vobis per multas lacrimas non ut contristemini sed ut sciatis quam caritatem habeo abundantius in vobis

Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.

si quis autem contristavit non me contristavit sed ex parte ut non onerem omnes vos

Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.

sufficit illi qui eiusmodi est obiurgatio haec quae fit a pluribus

Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,

ita ut e contra magis donetis et consolemini ne forte abundantiori tristitia absorbeatur qui eiusmodi est

Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.

propter quod obsecro vos ut confirmetis in illum caritatem

Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.

ideo enim et scripsi ut cognoscam experimentum vestrum an in omnibus oboedientes sitis

Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.

cui autem aliquid donatis et ego nam et ego quod donavi si quid donavi propter vos in persona Christi

Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.

ut non circumveniamur a Satana non enim ignoramus cogitationes eius

Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.

cum venissem autem Troadem propter evangelium Christi et ostium mihi apertum esset in Domino

Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.

non habui requiem spiritui meo eo quod non invenerim Titum fratrem meum sed valefaciens eis profectus sum in Macedoniam

Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.

Deo autem gratias qui semper triumphat nos in Christo Iesu et odorem notitiae suae manifestat per nos in omni loco

Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.

quia Christi bonus odor sumus Deo in his qui salvi fiunt et in his qui pereunt

Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,

aliis quidem odor mortis in mortem aliis autem odor vitae in vitam et ad haec quis tam idoneus

Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?

non enim sumus sicut plurimi adulterantes verbum Dei sed ex sinceritate sed sicut ex Deo coram Deo in Christo loquimur

Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.