Psalms 60

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,
Для дириґетна хору. На спів: „Лілея свідчення". Золотий псалом Давидів для навчання,
Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.
коли він підпалив був Арам двух річок і Арам Цови, і вернувся Йоав і побив Едома в Соляній долині, дванадцять тисяч.
Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
Боже, покинув Ти нас, розпорошив Ти нас, Ти нагнівався був, повернися ж до нас!
Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
Ти землею затряс, і її розірвав, уздоров же уламки її, бо вона захиталась!
Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Ти вчинив, що народ Твій побачив тяжке, напоїв нас отрутним вином...
Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.
Ти дав прапора тим, хто боїться Тебе, щоб збирались вони перед правдою. Села.
Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
Щоб любі Твої були визволені, Своєю правицею допоможи, й обізвися до нас!
Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
У святині Своїй Бог промовив: Нехай розвеселюсь, розділю Я Сихем і долину Суккотську поміряю!
Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Належить Мені Ґілеад, Мені Манасія, а Єфрем охорона Моїй голові, Юда берло Моє.
Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Моав то мідниця Мого миття, на Едом узуттям Своїм кину, филистею, вигукуй для Мене із радістю!
Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Хто мене запровадить до міста твердинного, хто до Едому мене попровадить?
Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
Хіба ж Ти покинув нас, Боже, і серед нашого війська не вийдеш вже, Боже? Подай же нам поміч на ворога, людська бо поміч марнота! Ми мужність виявимо в Бозі, і Він потопче противників наших!