Amos 5

Послухайте слова цього, що я ним голосіння підношу за вас, о доме Ізраїлів!
Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.
Упала, і більше не встане та діва Ізраїлева! Вона кинена на свою землю, немає, хто звів би її!
Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.
Бо так Господь Бог промовляє: Місто, що виходило тисячею, позоставить лиш сотню, а те, що виходило сотнею, позоставить десятку для дому Ізраїля.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.
Бо так промовляє Господь до дому Ізраїлевого: Наверніться до Мене й живіть!
Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.
І не звертайтеся до Бет-Елу, і до Ґілґалу не приходьте, а через Беер-Шеву не переходьте, бо на вигнання Ґілґал конче піде, і марнотою стане Бет-Ел.
A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.
Наверніться до Господа, і будете жити, щоб Він не ввійшов, як огонь до Йосипового дому, і буде він жерти, та не буде кому погасити в Бет-Елі,
Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,
вони змінюють суд на полин, і кидають правду на землю.
Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),
Той, хто Волосожара й Оріона створив, Хто смертну темноту зміняє на ранок, а день затемняє на ніч, хто прикликує воду морську й виливає її на поверхню землі, Господь Ймення Йому!
Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,
Він наводить погибіль на сильного, і прийде погибіль твердині!
Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.
Вони ненавидять того, хто у брамі картає, і обриджують тим, хто говорить правдиве.
Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.
Тому, що нужденного топчете ви, і дарунки збіжеві берете від нього, що ви набудували будинків із каменя тесаного, то сидіти не будете в них; понасаджували винограду улюбленого, та не будете пити із нього вина!
A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.
Бо Я знаю про ваші численні провини і про ваші великі гріхи: тиснете ви справедливого, берете ви підкупа та викривляєте право убогих у брамі.
Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.
Тому то розумний мовчить цього часу, бо це час лихий.
Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.
Шукайте добра, а не зла, щоб вам жити, і буде із вами Господь, Бог Саваот, так, як кажете ви.
Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.
Ненавидьте зло й покохайте добро, і правосуддя поставте у брамі, може змилується Господь, Бог Саваот над решткою Йосипа.
Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
Тому так промовляє Господь, Бог Саваот, Вседержитель: На майданах усіх голосіння, на всіх вулицях крики: ой, ой! І покличуть хліборобів на жалобу, і голосільниць, що вміють плачливі пісні,
Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.
і стане ридання по всіх виноградниках, бо Я перейду серед тебе, говорить Господь!
Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.
Горе тим, що жадають Господнього дня, нащо це вам день Господній? Він не світло, а темрява!
Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?
Це так, коли хто утікає від лева, і ведмідь спотикає його! І він убігає до дому, і оперся своєю рукою об стіну, аж гадюка кусає його...
Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.
Чи ж не є день Господній темнота, а не світло, і хіба він не темний, і сяйва немає у ньому?
Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?
Зненавидів Я, обридив Собі ваші свята, і не нюхаю жертов ваших зборів...
Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.
І коли принесете Мені цілопалення та хлібні жертви свої, Я Собі не вподобаю їх, а на мирні жертви ваші із ситих баранів не погляну...
Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.
Усунь же від Мене пісень своїх гук, і не почую Я рокоту гусел твоїх,
Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.
і хай тече правосуддя, немов та вода, а справедливість як сильний потік!
Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.
Чи ж жертви та хлібні приноси за тих сорок літ на пустині Мені ви приносили, доме Ізраїлів?
Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?
Ви ж носили Саккута, свойого царя, та Кевана, свої виображення, зорю ваших богів, що собі поробили.
Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.
Тому Я вас вижену геть за Дамаск, говорить Господь, що Бог Саваот Йому Ймення!
Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.