Psalms 62

Εις τον πρωτον μουσικον, δια Ιεδουθουν. Ψαλμος του Δαβιδ. Επι τον Θεον βεβαιως αναπαυεται η ψυχη μου εξ αυτου πηγαζει η σωτηρια μου.

Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

Αυτος βεβαιως ειναι πετρα μου και σωτηρια μου προπυργιον μου δεν θελω σαλευθη πολυ.

Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

Εως ποτε θελετε επιβουλευεσθαι εναντιον ανθρωπου; σεις παντες θελετε φονευθη εισθε ως τοιχος κεκλιμενος και φραγμος ετοιμορροπος.

Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

Δεν συμβουλευονται παρα να ριψωσι αυτον απο του υψους αυτου αγαπωσι το ψευδος δια μεν του στοματος αυτων ευλογουσι, δια δε της καρδιας αυτων καταρωνται. Διαψαλμα.

Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

Αλλα συ, ω ψυχη μου, επι τον Θεον αναπαυου, διοτι εξ αυτου κρεμαται η ελπις μου.

Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

Αυτος βεβαιως ειναι πετρα μου και σωτηρια μου προπυργιον μου δεν θελω σαλευθη.

Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

Εν τω Θεω ειναι η σωτηρια μου και η δοξα μου η πετρα της δυναμεως μου, το καταφυγιον μου, ειναι εν τω Θεω.

Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

Ελπιζετε επ αυτον εν παντι καιρω ανοιγετε, λαοι, ενωπιον αυτου τας καρδιας σας ο Θεος ειναι καταφυγιον εις ημας. Διαψαλμα.

V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

Οι κοινοι ανθρωποι βεβαιως ειναι ματαιοτης, οι αρχοντες ψευδος εν τη πλαστιγγι παντες ομου ειναι ελαφροτεροι αυτης της ματαιοτητος.

Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

Μη ελπιζετε επι αδικιαν και επι αρπαγην μη ματαιονεσθε πλουτος εαν ρεη, μη προσηλονετε την καρδιαν σας.

Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

Απαξ ελαλησεν ο Θεος, δις ηκουσα τουτο, οτι η δυναμις ειναι του Θεου

Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

και σου ειναι, Κυριε, το ελεος Διοτι συ θελεις αποδωσει εις εκαστον κατα τα εργα αυτου.

Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]