Psalms 50

Asaphin Psalmi. Herra, väkevä Jumala, puhuu, ja kutsuu maailman hamasta auringon koitosta niin laskemiseen asti.

Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

Zionista antaa Jumala täydellisen kirkkauden paistaa.

Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

Meidän Jumalamme tulee, ja ei vaikene: kuluttavainen tuli käy hänen edellänsä, ja hänen ympärillänsä väkevä ilma.

Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

Hän kutsuu taivaat ylhäältä ja maan, tuomitaksensa kansaansa.

Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

Kootkaat minulle minun pyhäni, jotka liitostani enemmän pitävät kuin uhrista.

Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

Ja taivaat pitää hänen vanhurskauttansa ilmoittaman; sillä Jumala on tuomari, Sela!

I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

Kuule, kansani! minä tahdon puhua, ja sinun seassas, Israel, todistaa: minä Jumala olen sinun Jumalas,

Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

Uhreistas en minä sinua nuhtele; sillä sinun polttouhris ovat alati minun edessäni.

Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

En minä ota härkiä sinun huoneestas, enkä kauriita navetastas;

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Sillä kaikki metsän eläimet ovat minun, ja eläimet vuorilla tuhansin.

Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

Minä tunnen kaikki linnut vuorten päällä, ja metsän pedot ovat minun edessäni.

Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

Jos minä isoon, en minä sitä sano sinulle; sillä maan piiri on minun, ja kaikki mitä siinä on.

Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

Luuletkos minun syövän härjän lihaa? ja kauristen verta juovan?

Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

Uhraa Jumalalle kiitosuhri, ja maksa Ylimmäiselle lupaukses;

Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

Ja avukses huuda minua hädässäs, niin minä tahdon auttaa sinua, ja sinun pitää kunnioittaman minua.

A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

Mutta jumalattomalle sanoo Jumala: miksi sinä ilmoitat minun säätyjäni? ja otat minun liittoni suulles?

Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

Ettäs kuritusta vihaat, ja heität minun sanani taakses.

Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Koskas varkaan näet, niin sinä juokset hänen kanssansa, ja pidät yhtä huorintekiäin kanssa.

Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

Sinun suus sallit sinä pahaa puhua, ja kieles saattaa petosta matkaan.

Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

Sinä istut ja puhut veljeäs vastaan, äitis poikaa sinä pilkkaat.

Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

Näitä teet, ja minä olen vaiti; niin sinä luulet, että minä olen sinun kaltaises; mutta minä nuhtelen sinua ja asetan näitä silmäis eteen.

To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

Ymmärtäkäät siis näitä te, jotka Jumalan unhotatte; etten minä tempaisi joskus pois, ja ei olisi vapahtajaa.

Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

Joka kiitosta uhraa, se ylistää minua, ja siinä on se tie, että minä osoitan hänelle Jumalan autuuden.

Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.