Psalms 6

(Til sangmesteren. Med strengespil. Efter den ottende. En salme af David.) HERRE, revs mig ej i din Vrede, tugt mig ej i din Harme,

Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

vær mig nådig Herre, jeg sygner hen, mine Ledmod skælver, læg mig, Herre!

Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

Såre skælver min Sjæl; o HERRE, hvor længe endnu?

Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Vend tilbage, HERRE, og frels min Sjæl, hjælp mig dog for din Miskundheds Skyld!

Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Thi i Døden kommes du ikke i Hu, i Dødsriget hvo vil takke dig der?

Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Jeg er så træt af at sukke; jeg væder hver Nat mit Leje, bader med Tårer min Seng;

Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

mit Øje hentæres af Sorg, sløves for alle mine Fjenders Skyld.

Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Vig fra mig, alle I Udådsmænd, thi HERREN har hørt min Gråd,

Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

HERREN har hørt min Tryglen, min Bøn tager HERREN imod.

Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Beskæmmes skal alle mine Fjender og såre forfærdes, brat skal de vige med Skam.

Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]