Psalms 112

Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

Övgüler sunun RAB’be! Ne mutlu RAB’den korkan insana, O’nun buyruklarından büyük zevk alana!

Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

Soyu yeryüzünde güç kazanacak, Doğruların kuşağı kutsanacak.

Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

Bolluk ve zenginlik eksilmez evinden, Sonsuza dek sürer doğruluğu.

Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

Karanlıkta ışık doğar dürüstler için, Lütfeden, sevecen, doğru insanlar için.

Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Ne mutlu eli açık olan, ödünç veren, İşlerini adaletle yürüten insana!

Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

Asla sarsılmaz, Sonsuza dek anılır doğru insan.

Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

Kötü haberden korkmaz, Yüreği sarsılmaz, RAB’be güvenir.

Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

Gözü pektir, korku nedir bilmez, Sonunda düşmanlarının yenilgisini görür.

Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

[] Armağanlar dağıttı, yoksullara verdi; Doğruluğu sonsuza dek kalıcıdır, Gücü ve saygınlığı artar.

Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.

Kötü kişi bunu görünce kudurur, Dişlerini gıcırdatır, kendi kendini yer, bitirir. Kötülerin dileği boşa çıkar.