Psalms 63

Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

(En salme af David, da han var i Judas ørken.) Gud, du er min Gud, dig søger jeg, efter dig tørster min Sjæl, efter dig længes mit Kød i et tørt, vansmægtende,vandløst Land

Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

(således var det, jeg så dig i Helligdommen) for at skue din Vælde og Ære;

Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

thi din Nåde er bedre end Liv, mine Læber skal synge din Pris.

(Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Da vil jeg love dig hele mit Liv, opløfte Hænderne i dit Navn,

A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Som med fede Retter mættes min Sjæl, med jublende Læber priser min Mund dig,

Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

når jeg kommer dig i Hu på mit Leje, i Nattevagterne tænker på dig;

Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

thi du er blevet min Hjælp, og jeg jubler i dine Vingers Skygge.

Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Dig klynger min Sjæl sig til, din højre holder mig fast.

Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Forgæves står de mig efter livet, i Jordens Dyb skal de synke,

Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

gives i Sværdets Vold og vorde Sjakalers Bytte.

Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]

Men Kongen glædes i Gud; enhver, der sværger ved ham, skal juble, thi Løgnernes Mund skal lukkes.