Psalms 64

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

(Til sangmesteren. En salme af David.) Hør, o Gud, min røst, når jeg klager, skærm mit Liv mod den rædsomme Fjende;

Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

skjul mig for Ugerningsmændenes Råd, for Udådsmændenes travle Hob.

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

der hvæsser Tungen som Sværd, lægger giftige Ord på Buen

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

for i Løn at ramme den skyldfri, ramme ham brat og uset.

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Ihærdigt lægger de onde Råd, skryder af, at de lægger Snarer siger: "Hvem skulde se os?"

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

De udtænker onde Gerninger, fuldfører en gennemtænkt Tanke - og Menneskets Indre og Hjerte er dybt.

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Da rammer Gud dem med en Pil af Slaget rammes de brat;

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

han styrter dem for deres Tunges Skyld. Enhver, som ser dem, ryster på Hovedet;

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

alle Mennesker frygter, forkynder, hvad Gud har gjort, og fatter hans Hænders Geming;

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

de retfærdige glædes i HERREN og lider på ham, de oprigtige af Hjertet jubler til Hobe!