Psalms 39

I said, I will take heed to my ways, that I sin not with my tongue: I will keep my mouth with a bridle, while the wicked is before me.
Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
I was dumb with silence, I held my peace, even from good; and my sorrow was stirred.
Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
My heart was hot within me, while I was musing the fire burned: then spake I with my tongue,
Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
LORD, make me to know mine end, and the measure of my days, what it is; that I may know how frail I am.
Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Behold, thou hast made my days as an handbreadth; and mine age is as nothing before thee: verily every man at his best state is altogether vanity. Selah.
Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
Surely every man walketh in a vain shew: surely they are disquieted in vain: he heapeth up riches, and knoweth not who shall gather them.
Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
And now, Lord, what wait I for? my hope is in thee.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Deliver me from all my transgressions: make me not the reproach of the foolish.
Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
I was dumb, I opened not my mouth; because thou didst it.
A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
Remove thy stroke away from me: I am consumed by the blow of thine hand.
Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
When thou with rebukes dost correct man for iniquity, thou makest his beauty to consume away like a moth: surely every man is vanity. Selah.
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Hear my prayer, O LORD, and give ear unto my cry; hold not thy peace at my tears: for I am a stranger with thee, and a sojourner, as all my fathers were.
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
O spare me, that I may recover strength, before I go hence, and be no more.
Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]