Psalms 64

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

För sångmästaren; en psalm av David.

Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

 Hör, o Gud,      min röst, när jag klagar,  bevara mitt liv,      ty fienden förskräcker mig.

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

 Fördölj mig för de ondas hemliga råd,  för ogärningsmännens larmande hop;

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

 ty de vässa sina tungor likasom svärd,  med bittra ord lägga de an såsom med pilar,

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

 för att i lönndom skjuta den ostrafflige;  plötsligt skjuta de på honom, utan försyn.

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

 De befästa sig i sitt onda uppsåt,  de orda om huru de skola lägga ut snaror;  de säga: »Vem skulle se oss?»

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

 De tänka ut onda anslag:  »Nu äro vi redo med det råd vi hava uttänkt!»  Ja, djupa äro männens tankar och hjärtan.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

 Då skjuter Gud dem;  plötsligt sårar dem hans pil.

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

 De bringas på fall och få straff för sina tungors skull;  var och en som ser dem rister huvudet.

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

 Och alla människor varda förskräckta;  de förkunna vad Gud har gjort  och förstå hans verk. [ (Psalms 64:11)  Den rättfärdige skall glädja sig i HERREN      och taga sin tillflykt till honom,  och alla rättsinniga      skola berömma sig. ]