Isaiah 38

V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.

Vid den tiden blev Hiskia dödssjuk; och profeten Jesaja, Amos' son, kom till honom och sade till honom: »Så säger HERREN: Beställ om ditt hus; ty du måste dö och skall icke tillfriskna.»

I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu.

Då vände Hiskia sitt ansikte mot väggen och bad till HERREN.

A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.

Och han sade: »Ack HERRE, tänk dock på huru jag har vandrat inför dig i trohet och med hängivet hjärta och gjort, vad gott är i dina ögon.» Och Hiskia grät bitterligen.

Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí:

Då kom HERRENS ord till Jesaja: han sade:

Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let.

»Gå och säg till Hiskia: Så säger HERREN, din fader Davids Gud: Jag har hört din bön, jag har sett dina tårar. Se, jag skall föröka din livstid med femton år;

A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.

jag skall ock rädda dig och denna stad ur den assyriske konungens hand. Ja, jag skall beskärma denna stad.

A toto budeš míti znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil:

Och detta skall för dig vara tecknet från HERREN därpå att HERREN skall göra, vad han nu har lovat:

Aj, já navrátím zpátkem stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, o deset stupňů. I navrátilo se slunce o deset stupňů, po týchž stupních, po nichž bylo sešlo.

se, solvisarskuggan, som nu på Ahas' solvisare har gått nedåt med solen, skall jag låta gå tio steg tillbaka.» Så gick solen tillbaka på solvisaren de tio steg, som den reda hade lagt till rygga.

Zapsání Ezechiáše krále Judského, když nemocen byl, a ozdravěl po nemoci své:

En sång, skriven av Hiskia, Juda konung, när han hade varit sjuk och tillfrisknat från sin sjukdom:

Jáť jsem byl řekl v přestřižení dnů svých, že vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let svých.

 Jag tänkte: Jag går hädan      i mina bästa dagar,      in genom dödsrikets portar;  jag varder berövad återstoden av mina år.

Řekl jsem byl, že neuzřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, nebudu vídati člověka více mezi přebývajícími na světě.

 Jag tänkte: Jag får icke mer se HERREN,      HERREN i de levandes land.  Hos dem som bo i förgängelsens rike      får jag ej mer skåda människor.

Přebývání mé pomíjí, a stěhuje se ode mne jako stánek pastýřský; přestřihl jsem jako tkadlec život svůj, od třísní odřeže mne. Dnes dříve než noc přijde, učiníš mi konec.

 Min hydda ryckes upp och flyttas bort ifrån mig      såsom en herdes tält.  Jag har vävt mitt liv till slut såsom en vävare sin väv,      och jag skäres nu ned från bommen;  innan dagen har gått över till natt, är du färdig med mig.

Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.

 Jag måste ryta såsom ett lejon intill morgonen;      så krossas alla bin i min kropp.  Ja, innan dagen har gått över till natt, är du färdig med mig.

Jako řeřáb a vlaštovice pištěl jsem, lkal jsem jako holubice, oči mé zhůru pozdvižené byly. Pane, násilé trpím, ó prodliž mi života.

 Jag klagade såsom en svala, såsom en trana,      jag suckade såsom en duva;  matta blickade mina ögon mot höjden:  »HERRE, jag lider nöd; tag dig an min sak.»

Ale coť mám více mluviti? I předpověděl mi, i učinil, že živ pobudu mimo všecka léta svá po hořkosti duše své.

 Men vad skall jag väl säga,      då han nu har talat till mig      och själv utfört sitt verk?  I ro får jag nu leva alla mina år till slut      efter all min själs bedrövelse.

Pane, kdo po nich i v nich živi budou, všechněm znám bude život dýchání mého, žes mi zdraví navrátil, a mne při životu zachoval.

 Herre, sådant länder till liv,  min ande har i allo sitt liv därav.  Och så helar du mig -- ja, giv mig liv!

Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.

 Se till mitt bästa kom denna bittra bedrövelse över mig.  I din kärlek räddade du min själ      ifrån förintelsens grop,  i det du kastade alla mina synder      bakom din rygg.

Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé.

 Ty dödsriket tackar dig icke,      döden prisar dig icke,  och de som hava farit ned i graven hoppas ej mer      på din trofasthet.

Ale živý, živý, tenť oslavovati bude tebe, jako já dnes, a otec synům v známost uvodí pravdu tvou.

 De som leva, de som leva, de tacka dig,      såsom ock jag nu gör;  och fäderna göra din trofasthet      kunnig för barnen.

Hospodin vysvobodil mne, a protož písně mé zpívati budeme po všecky dny života našeho v domě Hospodinově.

 HERREN skall frälsa mig,  och mina sånger skola vi då spela      i alla våra livsdagar      däruppe i HERRENS hus.

Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.

Och Jesaja tillsade, att man skulle taga en fikonkaka och lägga den såsom plåster på bulnaden, så skulle han tillfriskna.

I řekl byl Ezechiáš: Jaké jest znamení, že vstoupím do domu Hospodinova?

Men Hiskia sade: »Vad för ett tecken gives mig därpå att jag skall få gå upp i HERRENS hus?»