Psalms 114

Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

Quando Israele uscì dall’Egitto, e la casa di Giacobbe di fra un popolo dal linguaggio strano,

Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

Giuda divenne il santuario dell’Eterno; Israele, suo dominio.

To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

Il mare lo vide e fuggì, il Giordano tornò addietro.

Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

I monti saltarono come montoni, i colli come agnelli.

Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

Che avevi, o mare, che fuggisti? E tu, Giordano, che tornasti addietro?

Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

E voi, monti, che saltaste come montoni, e voi, colli, come agnelli?

Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

Trema, o terra, alla presenza del Signore, alla presenza dell’Iddio di Giacobbe,

Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.

che mutò la roccia in istagno, il macigno in sorgente d’acqua.