I Corinthians 13

Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.

Quand’io parlassi le lingue degli uomini e degli angeli, se non ho carità, divento un rame risonante o uno squillante cembalo.

A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

E quando avessi il dono di profezia e conoscessi tutti i misteri e tutta la scienza, e avessi tutta la fede in modo da trasportare i monti, se non ho carità, non son nulla.

A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.

E quando distribuissi tutte le mie facoltà per nutrire i poveri, e quando dessi il mio corpo ad essere arso, se non ho carità, ciò niente mi giova.

Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

La carità è paziente, è benigna; la carità non invidia; la carità non si vanta, non si gonfia,

V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

non si comporta in modo sconveniente, non cerca il proprio interesse, non s’inasprisce, non sospetta il male,

Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

non gode dell’ingiustizia, ma gioisce con la verità;

Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

soffre ogni cosa, crede ogni cosa, spera ogni cosa, sopporta ogni cosa.

Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.

La carità non verrà mai meno. Quanto alle profezie, esse verranno abolite; quanto alle lingue, esse cesseranno; quanto alla conoscenza, essa verrà abolita;

Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.

poiché noi conosciamo in parte, e in parte profetizziamo;

Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

ma quando la perfezione sarà venuta, quello che è solo in parte, sarà abolito.

Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.

Quand’ero fanciullo, parlavo da fanciullo, pensavo da fanciullo, ragionavo da fanciullo; ma quando son diventato uomo, ho smesso le cose da fanciullo.

Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

Poiché ora vediamo come in uno specchio, in modo oscuro; ma allora vedremo faccia a faccia; ora conosco in parte; ma allora conoscerò appieno, come anche sono stato appieno conosciuto.

Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

Or dunque queste tre cose durano: fede, speranza, carità; ma la più grande di esse è la carità.