Mark 16

A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.

A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.

I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?

(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.

A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.

Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.

Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.

A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.

Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů.

Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.

A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili.

Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.

A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.

Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.

A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.

Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.

Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.

Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.

A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.