Psalms 1

Ne mutlu o insana ki, kötülerin öğüdüyle yürümez, Günahkârların yolunda durmaz, Alaycıların arasında oturmaz.

Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.

Ancak zevkini RAB’bin Yasası’ndan alır Ve gece gündüz onun üzerinde derin derin düşünür.

Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

[] Böylesi akarsu kıyılarına dikilmiş ağaca benzer, Meyvesini mevsiminde verir, Yaprağı hiç solmaz. Yaptığı her işi başarır.

Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.

Kötüler böyle değil, Rüzgarın savurduğu saman çöpüne benzerler.

Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.

Bu yüzden yargılanınca aklanamaz, Doğrular topluluğunda yer bulamaz günahkârlar.

A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

Çünkü RAB doğruların yolunu gözetir, Kötülerin yolu ise ölüme götürür.

Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.