Psalms 16

(En miktam af David.) Vogt mig, Gud, thi jeg lider på dig!

Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

Jeg siger til HERREN: "Du er min Herre; jeg har ikke andet Gode end dig.

Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

De hellige, som er i Landet, de er de herlige, hvem al min Hu står til."

Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

Mange Kvaler rammer dem, som vælger en anden Gud; deres Blodofre vil jeg ikke udgyde, ej tage deres Navn i min Mund.

Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

HERREN er min tilmålte Del og mit Bæger. Du holder min Arvelod i Hævd.

Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

Snorene faldt mig på liflige Steder, ja, en dejlig Arvelod tilfaldt mig.

Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

Jeg vil prise HERREN, der gav mig Råd, mine Nyrer maner mig, selv om Natten.

Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

Jeg har altid HERREN for Øje, han er ved min højre, jeg rokkes ikke.

Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

Derfor glædes mit Hjerte, min Ære jubler, endogså mit Kød skal bo i Tryghed.

Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

Thi Dødsriget giver du ikke min Sjæl, lader ikke din hellige skue Graven.

Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

Du lærer mig Livets Vej; man mættes af Glæde for dit Åsyn, Livsalighed er i din højre for evigt.

Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.