Psalms 142

Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.

incident in rete eius impii simul ego autem transibo

Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

eruditio David cum esset in spelunca oratio voce mea ad Dominum clamavi voce mea ad Dominum deprecatus sum

Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

effundam in conspectu eius eloquium meum tribulationem meam coram illo adnuntiabo

Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

cum anxius in me fuerit spiritus meus tu enim nosti semitam meam in via hac qua ambulabo absconderunt laqueum mihi

Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

respice ad dexteram et vide quia non sit qui cognoscat me periit fuga a me non est qui quaerat animam meam

K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

clamavi ad te Domine dixi tu spes mea pars mea in terra viventium

Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já. [ (Psalms 142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš. ]

ausculta deprecationem meam quoniam infirmatus sum nimis libera me a persecutoribus quoniam confortati sunt super me