Psalms 16

Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

Koru beni, ey Tanrı, Çünkü sana sığınıyorum.

Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

RAB’be dedim ki, “Efendim sensin. Senden öte mutluluk yok benim için.”

Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

Ülkedeki kutsallara gelince, Soyludur onlar, biricik zevkim onlardır.

Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

Başka ilahların ardınca koşanların derdi artacak. Onların kan sunularını dökmeyeceğim, Adlarını ağzıma almayacağım.

Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

Benim payıma, Benim kâseme düşen sensin, ya RAB; Yaşamım senin ellerinde.

Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

Payıma ne güzel yerler düştü, Ne harika bir mirasım var!

Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

Övgüler sunarım bana öğüt veren RAB’be, Geceleri bile vicdanım uyarır beni.

Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

[] Gözümü RAB’den ayırmam, Sağımda durduğu için sarsılmam.

Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

Bu nedenle içim sevinç dolu, yüreğim coşuyor, Bedenim güven içinde.

Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

[] Çünkü sen beni ölüler diyarına terk etmezsin, Sadık kulunun çürümesine izin vermezsin.

Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.

Yaşam yolunu bana bildirirsin. Bol sevinç vardır senin huzurunda, Sağ elinden mutluluk eksilmez.