Song of Solomon 7

Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.

Ano te ataahua o ou waewae i roto i ou hu, e te tamahine a te rangatira! Ko nga hononga o ou huha, koia ano kei o nga peara, he mea hanga na nga ringa o te kaimahi mohio.

Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.

Ko tou pito, koia ano kei te oko porotaka, kihai i hapa i te waina whakaranu; ko tou kopu, ano he puranga witi kua oti te karapoti ki nga rengarenga.

Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.

Ko ou u e rua, ano ko nga kuao e rua, he mahanga na te anaterope.

Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.

Ko tou kaki ano he pourewa rei; ko ou kanohi, ano ko nga roto wai i Hehepona, i te kuwaha o Peterapimi; ko tou ihu, ano ko te pourewa o Repanona, e titiro atu nei ki Ramahiku.

Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.

Ko tou mahunga i runga i a koe rite tonu ki Karamere, a ko te makawe o tou mahunga ki te papura; e mau herehere ana te kingi i roto i ona uru.

Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!

Ano te ataahua, ano te pai ou, e te mea e arohaina ana, ahuareka tonu!

Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.

Rite tonu koe ki te nikau i a koe e tu nei, a ko ou u ki nga tautau karepe.

Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.

I mea ahau, Ka pikitia e ahau te nikau, ka hopukia atu e ahau ona manga: kia rite ou u ki nga tautau o te waina, te kakara o tou ha ki te aporo;

Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.

A ko tou mangai kia rite ki te waina tino pai e mania nei tana heke ma taku e aroha nei, e rere ana na nga ngutu o te hunga e moe ana.

Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.

Kei taku e aroha nei ahau; ko ahau ano tana e hiahia ai.

Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.

Haere mai, e taku e aroha nei, taua ka haere ki te parae, ka moe taua ki nga pa ririki.

Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.

Kia moata to taua maranga ki nga mara waina; kia kite ai, e tupu ana ranei te waina, kua puta ranei te karepe hou, e kopuku ana ranei nga pamekaranete; ko reira hoatu ai e ahau toku aroha ki a koe.

Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.

Kei te patu te kakara o nga manitareki, kei o taua kuwaha ano nga momo hua papai katoa, nga mea hou, nga mea tawhito, he mea rongoa naku mau, e taku e aroha nei.