Psalms 75

Εις τον πρωτον μουσικον, επι Αλ−τασχεθ. Ψαλμος ωδης του Ασαφ. Δοξολογουμεν σε, Θεε, δοξολογουμεν, διοτι πλησιον ημων ειναι το ονομα σου κηρυττονται τα θαυμασια σου.

Přednímu z kantorů, jako: Nezahlazuj, žalm Azafův, a píseň.

Οταν λαβω τον ωρισμενον καιρον, εγω θελω κρινει εν ευθυτητι.

Oslavujeme tě, Bože, oslavujeme; nebo že jest blízké jméno tvé, vypravují to předivní skutkové tvoji.

Διελυθη η γη και παντες οι κατοικοι αυτης εγω εστερεωσα τους στυλους αυτης. Διαψαλμα.

Když přijde čas uložený, já právě souditi budu.

Ειπα προς τους αφρονας, μη γινεσθε αφρονες και προς τους ασεβεις, μη υψωνετε κερας.

Rozplynula se země i všickni obyvatelé její, já utvrdím sloupy její. Sélah.

Μη υψονετε εις υψος το κερας υμων μη λαλειτε με τραχηλον σκληρον.

Dím bláznům: Neblázněte, a bezbožným: Nevyzdvihujte rohů.

Διοτι ουτε εξ ανατολων, ουτε εκ δυσμων, ουτε εκ της ερημου, ερχεται υψωσις.

Nevyzdvihujte proti Nejvyššímu rohů svých, aniž mluvte tvrdošijně.

Αλλ ο Θεος ειναι ο Κριτης τουτον ταπεινονει και εκεινον υψονει.

Nebo ne od východu, ani západu, ani od pouště přichází zvýšení;

Διοτι εν τη χειρι του Κυριου ειναι ποτηριον πληρες κερασματος οινου ακρατου, και εκ τουτου θελει χυσει πλην την τρυγιαν αυτου θελουσι στραγγισει παντες οι ασεβεις της γης και θελουσι πιει.

Ale Bůh soudce jednoho ponižuje, a druhého povyšuje.

Εγω δε θελω κηρυττει διαπαντος, θελω ψαλμωδει εις τον Θεον του Ιακωβ.

Kalich zajisté jest v rukou Hospodinových, a to vína kalného plný nalitý, z něhož nalévati bude, tak že i kvasnice jeho vyváží, a vypijí všickni bezbožníci země.

Και παντα τα κερατα των ασεβων θελω συντριψει τα δε κερατα των δικαιων θελουσιν υψωθη.

Já pak zvěstovati budu skutky Páně na věčnost, žalmy zpívati budu Bohu Jákobovu. [ (Psalms 75:11) A všecky rohy bezbožníků srážím, rohové pak spravedlivého vyvýšeni budou. ]