Psalms 129

Gençliğimden beri bana sık sık saldırdılar; Şimdi söylesin İsrail:

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

“Gençliğimden beri bana sık sık saldırdılar, Ama yenemediler beni.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Çiftçiler saban sürdüler sırtımda, Upuzun iz bıraktılar.”

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Ama RAB adildir, Kesti kötülerin bağlarını.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Siyon’dan nefret eden herkes Utanç içinde geri çekilsin.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Damlardaki ota, Büyümeden kuruyan ota dönsünler.

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Orakçı avucunu, Demetçi kucağını dolduramaz onunla.

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Yoldan geçenler de, “RAB sizi kutsasın, RAB’bin adıyla sizi kutsarız” demezler.

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.