Psalms 114

Da Israel drog ut av Egypten, Jakobs hus fra et folk med fremmed tungemål,

Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

da blev Juda hans helligdom, Israel hans rike.

Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

Havet så det og flydde, Jordan vendte om og løp tilbake.

To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

Fjellene hoppet som værer, haugene som unge lam.

Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

Hvad har hendt dig, du hav, at du flyr, du Jordan, at du vender om og løper tilbake,

Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

I fjell, at I hopper som værer, I hauger som unge lam?

Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

For Herrens åsyn bev, du jord, for Jakobs Guds åsyn,

Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

han som gjør klippen til en vannrik sjø, den hårde sten til en vannkilde!

Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.