Psalms 129

Canto dei pellegrinaggi. Molte volte m’hanno oppresso dalla mia giovinezza! Lo dica pure Israele:

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Molte volte m’hanno oppresso dalla mia giovinezza; eppure, non hanno potuto vincermi.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Degli aratori hanno arato sul mio dorso, v’hanno tracciato i loro lunghi solchi.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

L’Eterno è giusto; egli ha tagliato le funi degli empi.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Siano confusi e voltin le spalle tutti quelli che odiano Sion!

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Siano come l’erba dei tetti, che secca prima di crescere!

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Non se n’empie la mano il mietitore, né le braccia chi lega i covoni;

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

e i passanti non dicono: La benedizione dell’Eterno sia sopra voi; noi vi benediciamo nel nome dell’Eterno!

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.